VYBRANÉ ZPŮSOBY VÝUKY VYUŽITÍM POJMOVÉHO MAPOVÁNÍ

Pojmové mapy / By

VYBRANÉ ZPŮSOBY VÝUKY PROBLEMATIKY OCHRANY OBYVATELSTVA VYUŽITÍM POJMOVÉHO MAPOVÁNÍ Autoři: Pavel OTŘÍSAL1, Otakar Jiří MIKA2, 3, Břetislav ŠTĚPÁNEK4 publikováno ve Sborníku: 26. medzinárodná vedecká konferencia, Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí, Fakulta bezpečnostného inžinierstva UNIZA, Žilina, 17. – 18. máj 2023 – Převzato s laskavým svolením autorů.

ABSTRAKT

Článek pojednává o historických, teoretických i praktických aspektech pojmového mapování a jeho využití v současném systému vzdělávání žáků a studentů. Pozornost je zaměřena na problematiku výhod a nevýhod pojmového mapování v rámci výuky problematiky ochrany obyvatelstva, která v současné době získává na důležitosti. Pojmové mapování je v tomto článku prezentováno v kontextu takzvaného smysluplného učení a jeho aplikací ve výuce na základní, střední i vysoké škole. Na modelovém příkladu jsou ukázány možnosti převodu lineárního psaného textu do formy pojmových map zpracovaných v aplikaci ContextMinds. Vytvořené pojmové mapy jsou ve svých uvedených variantách uplatnitelné jako základní podkladový materiál v různých typech škol.

Klíčová slova:

Pojmová mapa, ContextMinds, škola, myšlenková mapa, ochrana obyvatelstva, výuka, vzdělávání, žák, student.

ABSTRACT

The article deals with historical, theoretical and practical aspects of concept mapping and its use in the current system of pupils’ and students’ education. Attention is focused on the advantages and disadvantages of conceptual mapping in the teaching of population protection, which is currently gaining importance. Concept mapping is presented in this article in the context of so-called meaningful learning and its applications in teaching at primary, secondary schools and universities. A model example is used to show the possibilities of converting linear written text into the form of concept maps processed in the ContextMinds application. The created concept maps are applicable in their variations as basic background material in different types of schools

1 Otřísal, Pavel, prof., Ing., Ph.D., MBA, Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra aplikovaných pohybových aktivit, třída Míru 117, 771 11 Olomouc, email: pavel.otrisal@upol.cz

2 Mika Otakar Jiří, doc., Ing., CSc., Policejní akademie České republiky v Praze, Fakulta bezpečnostního managementu, Katedra krizového řízení, Lhotecká 559/7, P. O. Box 54, 143 01 Praha 4, telefon: +420 739 048 189, e-mail: mika@polac.cz

3 Mika Otakar Jiří, doc., Ing., CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva, J. Boreckého 1167/27, 370 11 České Budějovice, Česká republika, telefon: +420 739 048 189, e-mail: otakar_mika@email.cz

4 Štěpánek, Břetislav, Ing., Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra aplikovaných pohybových aktivit, třída Míru 117, 771 11 Olomouc, email: bretislav.stepanek@upol.cz

Key words:

Concept map, ContextMinds, school, mind map, population protection, teaching, education, pupil, student.

ÚVOD

Pojmová mapa je pro účely tohoto sdělení chápána jako vizuálně zpracovaná (hierarchická) struktura pojmů (abstraktních, odborných, příkladových) a vztahů (horizontálních, vertikálních, křižujících se) mezi nimi. Slouží převážně ke strukturaci vědomostí převážně deklarativního charakteru jednoho člověka (zpravidla učitele) i skupiny (žáků).

Práce s pojmovými a myšlenkovými mapami, nebo také pojmové nebo myšlenkové mapování je technika používaná ke znázornění vazeb mezi různými pojmy. Tato technika byla vytvořená na počátku 70. let minulého století. Základním principem je, že pojmy a myšlenky jsou spojené popsanými spojnicemi a vytvářejí rozvětvující se strukturu [1]. Vztah mezi pojmy je vyjádřen pomocí popisku vazby, např. „vychází z“, „způsobuje“ apod. (obrázek 1).

Obrázek 1 Modelový příklad základního přístupu tvorby pojmové mapy (vlastní zpracování)

Z uvedeného modelového případu je zřejmé, že pojmová mapa je v podstatě diagram, který představuje shrnutí vybraného tématu tím způsobem, že vybírá pouze nejdůležitější klíčová slova (pojmy). Podobně jako myšlenková mapa může mít barevnou podobu. Stejné skupiny pojmů se vyznačí jednou barvou, aby se odlišily od ostatních pojmů uvedených v jiných částech mapy. Zapamatování vyznačených slov je na základě tohoto přístupu snazší, a to zejména proto, že se také lépe zapojí vizuální paměť [2].

Vytvořená grafické struktura, tedy pojmová nebo myšlenková mapa, je následně interpretovatelná jako lineární text anebo modifikována jiným slovním vyjádřením v závislosti na schopnostech a dovednostem jejího autora, zpravidla učitele.

1  STRUČNÁ HISTORIE A VÝVOJ POJMOVÉHO MAPOVÁNÍ

  1. HISTORIE POJMOVÉHO MAPOVÁNÍ

Technika pojmového mapování byla vytvořena americkým pedagogem Josephem Donaldem Novakem a jeho vývojovým týmem na Cornellově univerzitě v

70. letech 20. století jako prostředek k usnadnění získávání vědeckých poznatků studenty [3]. Od té doby se začaly postupně uplatňovat na amerických školách a časem se jejich popularita rozšířila i do zahraničí. Výzkum byl zaměřen na psychologii učení dětí. V té době se snažil zjistit, jakým způsobem probíhají změny v učení přírodních věd u studentů. Inspiroval se Ausubelovou teorií smysluplného učení, kdy učení probíhá na základě přiřazení nových informací k těm, které jsou již uložené v paměti. Výsledným produktem celého výzkumu bylo vytvoření pojmových nebo myšlenkových map. Ty se skládají z nejmenších sémantických jednotek (pojmů) a vztahů mezi nimi. Od té doby se ukázalo, že pojmové mapy našly využití jako prostředek ke zvýšení efektivnosti smysluplného učení, a to i přesto, že s nimi nebylo příliš intenzívně pracováno. Pojmové mapy se dále používají k prezentaci odborných znalostí jednotlivců a týmů ve vzdělávání a v činnostech s ním spojenými. Zkušenosti z aplikační pedagogické praxe ukazují, že učení touto metodou se ukazuje jako efektivnější, a to zejména pro žáky (studenty) s nejrůznějšími poruchami učení. Bylo totiž prokázáno, že použitím pojmových map dochází k jednoduššímu zapamatování potřebných informací a zároveň k hlubšímu pochopení souvislostí.

V České republice (ČR) se pojmové mapy dostávají do povědomí veřejnosti teprve velmi pozvolna. Často totiž bývají zaměňovány za známější myšlenkové mapy, které se uplatňují již řadu let ve výuce a dočkaly se také podrobných rozborů v několika publikacích [4-7]. V roce 2005 vyšla příručka profesora Tomáše Janíka, která se zaměřuje na pedagogické znalosti učitele. Autor publikace se v části věnované metodám diagnostikování znalostí věnuje rozboru pojmových map spolu s jejich použitím a ukázkami (obrázek 2). Pojmová mapa neobsahuje informace o vzájemných vztazích mezi jednotlivými pojmy. Čtení takto vytvořené pojmové mapy mohou činit problémy nejenom jejímu autorovi, ale i žákům (studentům), kteří by s ní pracovali například v rámci samostatné přípravy nebo v rámci e-learningu. Neobsahují totiž vztahy mezi jednotlivými pojmy, což při jejím převedení do lineárního mluveného textu může činit problémy nejenom učitelovi, ale i žákovi v jeho procesu samostatného učení a upevňování učiva.

Obrázek 2 Ukázka pojmové mapy z knihy Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání (podle: [8])

Obrázek 3 Základní principy smysluplného učení (vlastní zpracování)

Historické aspekty pojmového mapování jsou graficky uvedeny na obrázku 3, který je pro možnost detailnějšího studia k dispozici na webové stránce https://app.contextminds.com/?m=jok8D. Na tomto obrázku jsou zároveň shrnuty i základní principy smysluplného učení.

1.2   ZÁKLADNÍ ASPEKTY SMYSLUPLNÉHO UČENÍ

Z pojmové (myšlenkové) mapy na obrázku 3 vyplývá, že teorie smysluplného učení byla realizována v souladu s přístupy Davida Ausubela. Tento americký psycholog, který významně přispěl k rozvoji oblastí spojených s pedagogickou a kognitivní psychologií a zároveň k rozvoji výuky přírodovědeckého vzdělání, se velmi intenzívně také zabýval problémy pojmového případně myšlenkového mapování. Hlavní myšlenkou jeho teorie je, že učení probíhá zařazováním nových konceptů a tvrzení mezi ty, které má již příjemce informace uložené v propojených strukturách naší paměti. Díky tomu se usnadňuje proces zapamatování. Předpokládal, že smysluplné učení pracuje se základními atributy, kterými je dobře zpracovaný učební materiál, žák (student), který se chce smysluplně učit a žák (student), který má relevantní výchozí znalosti. Smysluplné učení s využitím velmi dobře zpracovaných materiálů je tedy společně s výchozími znalostmi vzájemně propojitelné. Smysluplné učení dále vychází z asimilační teorie učení, která se dělí na několik základních aspektů podle procesů, kterými učení probíhá. Učení probíhá jednak metodou tak zvaného kognitivního smíření, přičemž v současné době se v ČR i v zahraničí často používá pojem integrace nebo inkluze, případně inkluzivní vzdělávání. Ve své podstatě jde o to, že se musí pracovat se zcela odlišnou kvalitou cílové skupiny žáků (studentů) a odlišným přístupem k systému a způsobu jejich práce z hlediska začlenění mezi „běžné“ žáky (studenty). V realizační fázi se jedná o to, aby byly žákům (studentům) vytvořeny co nejvíce podobné podmínky pro možnost se vzdělávat a s určitou podporou navštěvovat běžné školy. Je důležité uvést, že tito jedinci jsou i nadále chápáni jako specifická skupina žáků (studentů) s odlišnými (specifickými) vzdělávacími potřebami.

Z mapy na obrázku 3 dále vyplývá, že je možné také hovořit o procesech učení z hlediska progresivní diferenciace, která má za cíl podpořit aktivitu žáků ve vyučovacím procesu a přispívat tedy k jeho efektivnosti. Vnitřní diferenciace znamená, že v rámci vyučovací lekce se obsah učiva a metody a formy práce učitele přizpůsobují rozdílné úrovně žáků. Při realizaci diferencovaného vyučování si učitel klade otázku, jaký cíl směrem k žákovi (studentovi) stanovit. Učitel také pracuje s problémem, jakými procesy učení dosáhnout stanovených cílů s maximální mírou efektivity. Zabývá se také popisem způsobů, jak učivo vhodně nadřazovat. To v praxi znamená, že učitel řeší problematiku vhodného způsobu spojení nových údajů, s již osvojenými informacemi. Je tedy nutné se zamyslet nad tím, co s čím souvisí, co je z hlediska informace nadřazeno a co je podřazeno, jaká je hierarchie vzájemných vztahů a s myšlenkou, jak tyto následně vizuálně znázornit. K tomuto procesu bezesporu přispívají myšlenkové a pojmové mapy. Ukazuje se, že myšlenková mapa plná barev a obrázků je jednou z velmi účinných forem předávání učiva a jeho zaznamenávání do písemných poznámek žáků (studentů). Takto zpracovaný výukový materiál velmi pravděpodobně přispěje k nejlepšímu zapamatování si předkládaných informací. Subsumace v rámci smysluplného učení znamená, že dochází k přiřazení správného pojmu k jeho konkrétnímu významu. Dále se pracuje s pojmem obliterativní subsumace. Tento pojem v rámci pojmového mapování znamená, že se jedná o techniku používanou ke znázornění vazeb mezi různými pojmy vyvoláním (ukázáním)

vztahů mezi nimi, přičemž pojmy jsou vzájemně propojovány do různých vazeb a dochází k sumování poznatků, které daný vyučující může prezentovat před cílovou skupinou posluchačů. Vychází se z myšlenky, že smysluplně naučený materiál není možné vyvolat v přesné podobě, v jaké se původně prezentoval. Dále se pracuje se skutečností, že nikdo nesmí být nucen, aby se předkládaný materiál musel mechanicky učit. Základním smyslem je tedy vytvořit kognitivní materiál s jasně danou strukturou, což v praxi znamená přispět k vytváření pozitivních poznatků o nových vzájemných vztazích, které vznikají v paměti žáka případně studenta. Dalším možným cílem je, aby jednotlivé pojmy v paměti žáka (studenta) vytvářely pevné místo v dané hierarchické struktuře a pojem nebo také koncept a vztahy mezi nimi podpořily význam nových tvrzení a reprezentovaly danou pojmovou mapu s tím, že pojmenovaná a pozorována pravidelnost přispěje ke tvorbě vztahů, událostí a objektů, které jsou na mapě prezentovány.

Opakem smysluplného učení je podle Davida Ausubela učení se nazpaměť neboli memorování. Vyznačuje se opakováním nesouvisejících pojmů. Zapamatování je tak pouze krátkodobé a přináší jen mělké poznání bez schopnosti chápat souvislosti. Již bylo uvedeno, že smysluplné učení pracuje s precizně propracovanou strukturou předávaných informací. Smysluplné učení je nadřazené memorování, protože již vyžaduje práci s informacemi uloženými v naší paměti. Ve většině situací se ukazuje jako efektivnější, protože žáci (studenti) jsou schopni si takto osvojenou látku snáze vybavit, a především se ji naučit chápat v daném kontextu. Tento styl učení je možné vhodně uplatnit ve všech typech škol i při vzdělávání zaměstnanců. V obou případech je totiž potřeba, aby příjemci informace dobře rozuměli danému tématu a byli schopní jej v praxi správně použít. Skutečnost, že v současné době se žák (student) uchyluje k učení zpaměti neboli takzvanému memorování je všeobecně známa a velmi dlouho oprávněně kritizována. Je nutné si přiznat, že v rámci současného vzdělávání a systému vzdělávací soustavy je to poměrně často vyžadovaná skutečnost. Pojmové mapy tím, že snižují množství předávaného textu, tak k procesu memorování nepřispívají. Je evidentní, že spíše přispívají k vytváření pozitivního vztahu mezi obrazovým myšlením a tvorbou vysvětlujících pojmů a relativně pružnými možnostmi jejich významovému propojení [9].

Je nutné uvést, že využívání, a tedy i vzdělávání v oblasti pojmového mapování není záležitostí novou. Například na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy byl v roce 2008/2009 otevřen předmět Autorita ve výchově, kde z jednou z používaných metod výuky bylo pojmové mapování. Díky tomu se dalo lépe strukturovat vybrané učivo. Podle studie, která byla následně sepsána, měli účastníci s prvními mapami problémy. Kromě nesprávných formulací, jim chybělo vyznačení orientované spojnice. Ty jsou pro pojmové mapy důležité, protože určují vazbu mezi pojmy a směr čtení. Po dalším čase nicméně došlo ke zlepšení. Ze studie tak vyplývá, že pojmové mapy je potřeba postupně procvičovat, aby bylo možné dojít k dobrým výsledkům.

2    VÝHODY POJMOVÉHO MAPOVÁNÍ

Pojmové mapování je možné považovat ze velmi progresivní a přínosný přístup k zvládání učiva. Mohou poskytnout velmi efektivní a rychlý systematický přehled daného tématu. Kvalitně volená spojovací slova v popisku vazby velmi vhodně zdůrazní vztahy mezi pojmy. Využití tohoto přístupu může být přínosné při vnímání skutečnosti, co je při popisu daného problému zpracovaného do formy pojmové mapy důležitější a méně důležité, případně to, co spadá do kategorie detailnějšího chápání řešeného problému. Při volbě pojmů a vztahů mezi nimi může pomoci i umělá inteligence, která je velmi často zpracována do podstaty samotných aplikací. Jejich kvalita tedy může do určité míry být automaticky posouzena použitými softwarovými nástroji a je jenom na tvůrci mapy, zdali je bude akceptovat anebo je zamítne. Ukázalo se, že pro operativní tvorbu pojmových map ad-hoc přímo v průběhu výukové lekce je to velmi vhodný „pomocník“, pomocí něhož je možné objevovat i další než doposud naučené skutečnosti a vztahy mezi nimi. Z toho, co již bylo uvedeno vyplývá, že pojmové mapování je velmi dobře využitelné v rámci metod a forem výuky, u kterých se předpokládá vyšší forma spolupráce učitele a žáků (studentů) anebo žáků (studentů) mezi sebou než u těch metod a forem, které jsou vedené v podobě monotónního výkladu s využitím lineárního textu. Pojmové mapy také velmi efektivně nacházejí svoje uplatnění v rámci aktivního zapojení žáků (studentů) do procesu dokončení dopředu připravené mapy a anebo do mapy, u které byly záměrně schovány vazby mezi hlavními a podřízenými pojmy. V rámci těchto postupů dochází k zapojení vizuální paměti, která efektivněji přispívá k upevnění a zapamatování učiva.

Velmi podstatným aspektem využití pojmových map je také skutečnost, že se mohou stát velmi dobrým základem pro zahájení i vedení diskuse. Ve školských zařízeních a institucích mohou pojmové mapy nelézt své praktické uplatnění při tvorbě (například v rámci metody brainstormigu), obhajobě, a sdílení návrhů vzdělávacích programů, studijních plánů a dokumentů podobného charakteru. Domníváme se, že přehledné a strukturovaně zpracované informace plánovacího charakteru, které do sebe integrují i prvky vlastní dlouhodobé i krátkodobé realizace, je lepší prezentovat formou vzájemně provázaných myšlenek (pojmů) než ve formě lineárního a velmi často dlouhého textu. Dále se domníváme, že na základě kritického myšlení se následné opravy pojmových map a zapracovávání myšlenek v průběhu kolektivní práce stává efektivnějším a snazším způsobem korektury textových dokumentů. Přiměřeným způsobem, i když v podstatě velmi podobně, je možné pojmové mapování využít pro přípravu rozvahy k přípravě a vlastní organizaci konkrétního předmětu. V tomto případě záleží pouze na dovednostech učitele, do jaké míry podrobnosti si pojmové mapy vypracuje, jaké informace bude odkazovat a jakým způsobem nakonec výuku povede. Zde je nutné ale poukázat na skutečnost, že pojmová mapa je i podkladových materiálem pro žáky (studenty) a že méně nemusí vždy znamenat více a naopak. Jejich hlavním posláním je vedle přípravy učitele na konkrétní předmět (výukovou lekce) také přispět k povzbuzení studentů tím směrem, aby o tématu začali přemýšlet kreativně, v souvislostech a s možností rozvoje předchozích znalostí v rámci nového tématu [10].

Zkušenosti dále ukazují, že pojmové mapování pomáhají žákům (studentům) s ADHD, u nichž je zpravidla problematické předkládat nestrukturované myšlenky ve formě lineárního textu. V tomto případě velmi často platí zásada, že méně je z hlediska efektivity vzdělávacího procesu více. Schéma a struktura učiva by v tomto případě měla více odpovídat stavu, kdy zároveň odpovídá způsobu zápisu učiva [11]. Text, který je uveden v této kapitole je možné z lineární formy převést do podoby obrázku 4. Tento obrázek je pro možnost detailnějšího studia zdarma k dispozici na webové stránce https://app.contextminds.com/?m=WlZo6.

Obrázek 4 Výhody pojmových map (vlastní zpracování)

3    NEVÝHODY POJMOVÉHO MAPOVÁNÍ

Pojmové mapování není spojeno výhradně s výhodami. Při práci s aplikačním a programovým vybavením je nutné počítat s tím, že významná většina z nich je v jiném než mateřském jazyce vyučujícího, a navíc jsou zpravidla vázány licenčními smlouvami. Z principu a podstaty pojmových map vyplývá, že se obvykle využívají pro deklarativní znalosti. Tento nedostatek je však možné částečně překonat prostřednictvím postupné nebo cyklické pojmové mapy. Pojmové mapy nejsou univerzálně použitelné. I tato nevýhoda je však pouze relativní. Pojmovou mapu je snadné zkopírovat a pro účely konkrétní výukové lekce operativně přizpůsobit za významné pomoci žáků (studentů). Za poměrně zásadní nevýhodu je možné považovat skutečnost, že pojmové mapy nepřinášejí užitek žákům, kteří dokonale nezvládli předchozí znalosti. Dále jsou velmi špatně využitelné pro žáky (studenty), kteří nepreferují vizuální učení, nebo pro žáky (studenty), kteří preferují lineární text a pro něž je strukturované a částečně i kreativní myšlení problematicky akceptovatelné. Vzhledem k tomu, že některé jazyky (typicky český jazyk) je poměrně složitý jazyk z hlediska své gramatiky, tak je nutné upozornit, že pojmové mapy nepodporují deklinaci a konjugaci těchto typů jazyků. Text, který je uveden v této kapitole je možné z lineární formy převést do podoby obrázku 5. Tento obrázek je pro možnost detailnějšího                         studia  k dispozici                                    na                    webové                   stránce https://app.contextminds.com/?m=8lrG3.

Obrázek 5 Nevýhody pojmových map a pojmového mapování (vlastní zpracování)

4 VYUŽITÍ  POJMOVÉHO  MAPOVÁNÍ  V OCHRANĚ OBYVATELSTVA

Obor ochrana obyvatelstva do sebe integruje celou řadu poznatků založených na značném množství teoretických i praktických znalostí. Dosažení takové úrovně znalostí v tomto oboru, které se následně v praxi podaří smysluplně uplatnit, předpokládá zvládnutí, pochopení a vzájemné propojení značného množství informací. Namátkově uvedeme, že tyto informace jsou založeny na poznání pravidel fungování přírody (chemie, biologie, radiační chemie a dalších), věd o Zemi (geografie, topografie, hydrologie apod.) a dále také na seznámení se se zákony a vyhláškami platnými v rámci integrovaného záchranného systému a celé řady dalších. K tomu, aby bylo dosaženo co nejvyšší míry efektivity, tak je nutné připravit vhodné materiály využitelné pro tak zvané smysluplné učení. Ukazuje se, že vhodným řešením pro zefektivnění smysluplného učení je zapojení pojmových map přímo do výuky. Na rozdíl od myšlenkových map totiž umožňují v jediném schématu znázornit všechny důležité vztahy mezi danými pojmy. Žáci (studenti) tak díky dobře vytvořeným pojmovým mapám mohou snáze pochopit, jak spolu pojmy vzájemně souvisejí a propojit si je se svými předchozími znalostmi [12].

K dosažení vysoké efektivity smysluplného učení je nutné přizpůsobit učební materiál úrovni výchozí znalosti žáků (studentů). Je tedy nutné, aby pro žáky základních škol byly připraveny jinak koncipované pojmové mapy než pro studenty oborové zaměřených vysokých škol. Z tohoto důvodu je potřeba mít na paměti, jaké mají žáci (studenti) předchozí znalosti probírané látky a podle toho vybrat vhodné téma spolu s podklady ke tvorbě pojmové mapy.

Další důležitý předpoklad je založen na tom, aby se žák (student) chtěl učit smysluplně a byl k této formě nabývání znalostí dostatečně motivován. Učitel má totiž možnost ovlivnit tuto část především způsobem vysvětlování nově probírané látky a řízením motivace žáků (studentů), aby sami měli zájem dozvědět se více o daném tématu. Následně je také důležité, jakým způsobem proběhne zkoušení a ověřování úrovně dosažených znalostí. Pokud si učitel zvolí způsob testu založený jen na jednoduchých krátkých odpovědích, navádí tím žáky (studenty) k pouhému memorování. Je proto důležité, aby se pedagog snažil vytvořit během testu otázky, které by vedly žáky (studenty) k hlubšímu zamyšlení nad tématem.

4.1   PŘÍKLAD VYUŽITÍ POJMOVÉHO MAPOVÁNÍ

Z hlediska využití zásad smysluplného učení a jejich aplikace do pojmového mapování uvádíme následující přiklad. Zákon 239/2000 Sb. [13] Stanoví, že ochranou obyvatelstva se rozumí plnění úkolů civilní ochrany podle čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů zejména v oblasti varování, evakuace, ukrytí a nouzového přežití obyvatelstva a dalších opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. Tato relativně nezáživně podaná definice zapsaná formou lineárního textu, může být ve zjednodušené podobě, například pro základní a střední školy, přepsána do formy pojmové mapy uvedené na obrázku 6. Složitější podoba, která by odpovídala požadavkům na studenty oborově zaměřených vysokých škol, by mohla vypadat tak, jak je uvedeno na obrázcích 7 a 8. I v těchto případech je možné mapy detailněji prostudovat na webových stránkách https://app.contextminds.com/?m=L22bB, https://app.contextminds.com/?m=xnnPJ       a                                                                                                       konečně https://app.contextminds.com/?m=yM0l4.

Obrázek 6 Ochrana obyvatelstva pro žáky základních škol bez informací obsahujících podrobnosti čl.

61 Dodatkového protokolu (vlastní zpracování)

Obrázek 7 Ochrana obyvatelstva pro žáky oborově zaměřených vysokých škol bez informací obsahujících podrobnosti čl. 61 Dodatkového protokolu (vlastní zpracování)

Obrázek 8 Ochrana obyvatelstva pro žáky oborově zaměřených vysokých škol s informacemi obsahujících podrobnosti čl. 61 Dodatkového protokolu (vlastní zpracování)

ZÁVĚR

Pojmové mapování v současné době představuje poměrně progresivní přístup ke zvládání velkého množství informací. Umožňuje učiteli a žákům (studentům) pracovat s informacemi tím způsobem, že převádí dlouhý lineární text do podoby strukturovaných pojmových map. Ačkoli na trhu existuje celá řada programových a

aplikačních nástrojů, které je možné k vytváření pojmových map zdarma či za relativně nízký poplatek využívat, tak je nutné uvést, že pouze malá část z nich je programována a plně využitelná ve více jazykových mutacích. I přes značnou uživatelskou intuitivnost při používání aplikačních nástrojů určených pro tvorbu pojmových map je přesto vhodnější pracovat s aplikacemi, které jsou vytvořeny v jazyce, který je pro učitele tím mateřským.

V tomto článku byla dále zaměřena pozornost na specifikaci výhod a nevýhod pojmového mapování. Dále byl uveden jeden konkrétní příklad, jakým způsobem je možné pojmové mapy v konkrétním oboru využívat. Z tohoto názorného příkladu vyplývá, že pojmové mapy je možné přizpůsobovat ne jenom úrovní žáků a jejich znalostem, ale také úrovní jednotlivých škol. Z tohoto důvodu se domníváme, že pojmové mapování by mělo být využíváno jako jedna z velmi výhodných metod a forem předkládání učiva žákům a studentům.

LITERATURA

  • VOŇKOVÁ,      H.;     BENDL,      S.     Využití     pojmových     map     ve     výuce pedagogiky. Pedagogická orientace. 2010, roč. 20, čís. 1, s. 16-38. Dostupné online [cit. 2023-03-01]. ISSN 1805-9511.
  • Inspiration Software, Inc., 17.3.2023, online. How to use a Concept Map to organize and  comprehend information.  Dotupné  na internetu: <https://1url.cz/ZrPaK>.
  • NOVAK, Joseph D. Learning how to learn. Cambridge : Cambridge University Press 199 pages. Dostupné na internetu: <https://1url.cz/4rPao>.
  • PojmovéMapy.cz, 17.3.2023, online, Blog ContextMinds o pojmových mapách. Dostupné na internetu: <https://pojmovemapy.cz/>.
  • VAŇKOVÁ, Petra. Pojmové mapy ve vzdělávání: didaktická specifika pojmového mapování = Concept maps in education : didactic aspects of concept mapping. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2018. ISBN 978-80- 7290-962-9.
  • VAŇKOVÁ, Petra. Možnosti využití pojmových map ve výuce. V Praze: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2014. ISBN 978-80-7290-802-8.
  • MAŠEK, Jan a Vladimíra ZIKMUNDOVÁ. Výukové využití softwarových systémů pro techniku pojmového mapování. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2010. ISBN 978-80-7043-631-8.
  • JANÍK, Tomáš. Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido, 2005. Pedagogický výzkum v teorii a praxi. ISBN 80-7315-080-8.
  • NOVAK, Joseph. Meaningful learning: The essential factor for conceptual change in limited or inappropriate propositional hierarchies leading to empowerment of learners. Sci. Ed., 2002, 86: 548-571. doi:10.1002/sce.10032.
  • Mediální grafika, 17.3.2023, online. pojmové mapován – příručka pro učitele a lektory. Dostupné na internetu: < https://1url.cz/ErPaA>.
  • Témata, 17.3.2023, online. Myšlenkové mapy: Jak s nimi začít. Dostupné na internetu: <https://tchiboblog.cz/myslenkove-mapy-jak-s-nimi-zacit/>.
  • PojmovéMapy.cz, 17.3.2023, online, Blog ContextMinds o pojmových mapách. Dostupné na internetu: < https://1url.cz/irPa9>.
  • Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.