Samostatná tvorba mapy jako odpověď na cílovou otázku (focus question)
Klasický způsob tvorby mapy, kdy studenti dostanou cílovou otázku, na kterou má mapa odpovídat. Při zadání otázky do názvu mapu ContextMinds hned zkusí napovědět klíčové pojmy zmíněné v otázce. Student postupně vybírá další koncepty potřebné pro zodpovězení otázky. Vycházet může zejména z nabídky souvisejících pojmů. Na základě vlastních znalostí či informací uvedených přímo u pojmů nebo dohledaných z jiných zdrojů vybírá z nabídky souvisejících pojmů ty, které se otázky týkají.
Dobré je, aby otázka navazovala na nějakou již dříve mapovanou. Využije se tak efektu adaptivního učení v ContextMinds, kdy budou v navrhovaných souvisejících pojmech preferovány ty, které už student zná. To studenta vede k tomu, aby do své mapy zahrnul známé pojmy a propojil je s pojmy novými, což je základ pro smysluplné učení – porozumění souvislostem, lepší zapamatování a schopnost nabyté znalosti použít. Neznámé pojmy zahrnuté v automaticky navrhovaných souvislostech pak podněcují zvědavost studenta a nabádají ho k učení objevováním. Podle potřeby pak samozřejmě může student dohledat další pojmy skrz textové vyhledávání nebo přidat vlastní.
Když jsou všechny potřebné pojmy v mapě, student je vhodně rozmístí a propojí.
Kolaborativní pojmové mapování: Skupiny studentů společně pracují na pojmových mapách. Každý tým má jednoho vedoucího, který mapu „zapisuje“ do PC, podle toho, na čem se tým dohodne. Celý tým společně sleduje automaticky navrhované související koncepty a diskutuje o tom, který koncept do mapy přidat a jak jej připojit.
Společná práce pomáhá snížit bariéru při začátcích s pojmovými mapami a vede k efektu vzájemného učení.
Tým může tvořit i celá třída, s učitelem jako vedoucím a moderátorem, který vytvářenou mapu promítá na plátno nebo na počítače studentů.
V případě rozdělení do týmu je vhodné toto rozdělení zachovat po delší dobu. Navrhované související koncepty se pak postupně přizpůsobují způsobu myšlení týmu a upřednostňovány jsou ty, které už tým použil v dřívějších mapách. Dochází tak k adaptivnímu učení, které dále podporuje smysluplné učení, tedy navazování nových pojmů skrz vztahy na pojmy, které už tým zná.
Jako zadání pro tvorbu mapy lze použít vše od prostého zadání cílové otázky, na kterou má mapa odpovídat (focus question), po různé varianty doplňování slepých map.
Zjišťování, co studenti vědí a formativní hodnocení: Pojmová mapa je skvělý nástroj pro zjištění, co student ví a jak tomu rozumí – právě k zjišťování porozumění látce byly pojmové mapy původně navrženy.
Studenti mohou tvořit mapu na konkrétní otázku, ta však může znít i „Co si pamatujete z minulé hodiny?“ či dokonce „Co si pamatujete z tohoto pololetí?“. Díky automaticky navrhovaným souvisejícím pojmům mají studenti „čeho se chytit“, ale pořád je na nich, aby vybrali smysluplnou sestavu pojmů a do mapy ji rozumně rozmístili a propojili.
Z mapy pak jediným pohledem uvidíte, co studentům utkvělo v hlavách a nakolik to pochopili.
„Zkoušení“ studenta s mapou: Studentovi necháme zobrazenou mapu k dispozici při zkoušení z probrané látky jako nápovědu. Podobně můžete pojmovou mapu promítnout jako tahák i při testu. Ty, co látce vůbec neporozuměli, samotná mapa základních pojmů nezachrání, ale těm, co aspoň trochu vědí, pomůže dotáhnout odpovědi v testu k úplnosti.
Distanční výuka s pomocí ContextMinds: Aplikace pojmové mapy ContextMinds funguje v prohlížeči bez instalace, mapu si každý nezávisle otevře a upravenou resp. novou mapu jde sdílet jednoduchým zasláním odkazu. V menu aplikace je k tomu tlačítko. Právě samostatná tvorba mapy studenty a nasdílení výsledku učiteli je pro distanční výuku ideální.
Doplňovací a slepé mapy
Doplňování pojmů v mapách: Odeberte libovolný počet názvů pojmů nebo vztahů a nechte studenty pracovat na jejich vyplňování buď jednotlivě, nebo ve skupinách. Místo názvů můžete nechat čísla, která studenti nahradí pomocí názvů pojmů a vztahů. To dává studentům rámec, v němž mohou myslet, a zároveň je nabádá, aby hledali ve svých znalostech související pojmy a vytvářeli propojení.
Slepá mapa nebo seznam pojmů: Poskytněte studentům seznam pojmů a vyzvěte je, aby vytvořili pojmovou mapu pouze pomocí tohoto poskytnutého seznamu. Tato varianta se zaměřuje na porozumění vztahů studenty a „vývoj strukturní složitosti znalostí studentů“. Můžeme jim poskytnout i „slepou mapu“, tj. mapu s vymazanými vztahy k jejich doplnění. Slepou mapu získáme v ContextMinds při kliknutí na „Slepá mapa“ v menu akce s mapou. Pojmy můžete nechat rozmístěné tak, jak byly, takže jejich umístění bude studentům napovídat, jak spolu souvisí. Nebo můžete pojmy seřadit po straně plátna pod sebe jako seznam a nechat i jejich rozmístění na studentech.
Rozmístěnou slepou mapu můžete použít jako skvělou otázku do testu. Vytisknete ji a necháte studenty, aby do ní dokreslili pojmenované vztahy tužkou.
Doplňování mapy: mapa nemusí být úplně slepá. Pojmy můžete nechat částečně propojené. Další možností je dát do mapy jen malé množství základních pojmů a nechat studenty, aby další pojmy doplnili sami. V tom případě je důležité (stejně jako v jakémkoliv jiném případě tvorby mapy) stanovit cílovou otázku (focus question), na kterou má mapa odpovídat – aby studenti věděli, podle čeho pojmy do mapy vybírat.
Při doplňování pojmů do částečně vyplněné mapy bude skvěle fungovat nápověda souvisejících pojmů. I studenty, kteří se v dané tematice poněkud ztrácejí, pomůžou automaticky navrhované pojmy se „chytit“, podnítí je k zamyšlení a k činnosti. Jestliže už studenti nějaké mapy tvořili a vybírali si do nich pojmy, naskočí efekt adaptivního učení a studenti v návrzích uvidí spíše ty pojmy, které už znají. Tím spíše budou ochotni pracovat a dosáhnout smysluplného učení, tedy propojení nových znalostí s tím, co už znají.
Podklad při výkladu a opakování
Úvod do výkladu nové látky: Učitel při úvodu použije hotovou mapu a ukáže studentům celou strukturu látky, kterou bude probírat v nejbližší době. Tím jim pomůže lépe zasadit novou látku do jejich struktury znalostí. Navíc využijeme obrázky, poznámky, videa připojené k pojmům a mapu ContextMinds použijeme jako klasickou přípravu/ prezentaci výuky.
Výklad nové látky se současnou tvorbou mapy: Učitel zadá klíčový pojem nové látky a při výkladu doplňuje nové pojmy a vztahy. Pokud už má takovou mapu ve svých mapách ContextMinds připravenou, ContextMinds mu napovídá vhodné pojmy (případně i s připojenými obrázky, dokumenty a videi) a tvorba mapy ho nezdržuje. Díky automaticky navrhovaným pojmům lze také rychle zareagovat na dotazy studentů a mapu rozšířit oproti původnímu plánu. Případně od dotazů přejít rovnou do kolaborativního mapování.
Opakování látky s mapou: Učitel promítne nebo nasdílí hotovou mapu a opakuje probranou látku např. před písemným testem. Při doplňujících dotazech studentů jim může pomoci najít odpověď přímo v mapě. Navíc využijeme obrázky, poznámky, videa připojené k pojmům a mapu ContextMinds použijeme jako klasickou přípravu/ prezentaci výuky.
Příprava studentů na opakování a testy: Opakování látky a přípravu na testy pomocí mapy mohou studenti urychlit, protože nepostupují lineárně (nelistují v učebnici), ale pohybují se ve struktuře mapy tam, kde jsou jejich znalosti nedostatečné. Přitom stále vidí polohu nově učených vztahů ve struktuře ostatních znalostí. ContextMinds jim navíc může napovídat další související pojmy i s přesahem do jiných oblastí.
Nejlepší způsob opakování ale je, když studenti tvoří pojmové mapy na vhodné otázky samostatně a od nuly.
Práce s textem a se zdroji
Zlepšení čtenářské gramotnosti s pojmovými mapami ContextMinds: Použití pojmových map ContextMinds umožňuje zlepšit porozumění textu převedením do mapy. Tvorba mapy podle přečteného textu může zásadně zlepšit, nakolik studenti textu porozumí. ContextMinds tak pomáhají i studentům s poruchami pozornosti (ADHD), s dyslexií apod. Tato pomoc pojmových map je popsána v desítkách prací.apod., jak ukázaly mnohé studie. Opět je vhodné studentům zadat nejen text či knihu, ale i otázku či více otázek, na které mají mapy odpovídat. Pokud se bude jednat o známé dílo, některé pojmy z něj bude ContextMinds znát a napovídat. Případně můžete již vytvořené mapy od studentů umístit do sdílených složek workspace, a pak pojmy z nich vyskočí v automatické nápovědě dalším studentům.
Výpisky z knihy: Pokud si knihu po přečtení zapíšeme do pojmové mapy ContextMinds získáme nápovědu, kdy si během minuty můžeme připomenout hlavní principy popsané v knize, nebo děj a postavy. Určitě to může využít student při opakování před zkouškou, například i před maturitou.
Záznam přednášky/porady: Zkušený mapér může přímo na přednášce nebo poradě zaznamenávat hlavní body do mapy a získat tak plnohodnotný strukturovaný záznam, kde jsou na první pohled vidět hlavní koncepty a vztahy. To je velký rozdíl oproti lineárnímu klasickému záznamu, kde musíme pojmy a vztahy vyhledávat v textu. Méně zkušený mapér to může udělat po poradě/přednášce, kdy si poznámky srovnává a případně doplňuje.
Pokud si student samostatně převede textové poznámky do podoby pojmových map, je to skvělý způsob opakování a doplnění porozumění, který naplno využívá potenciálu pojmových map.
Strukturovaný „archiv“ souborů: K jednotlivým pojmům lze přidávat obrázky, videa. V ContextMinds si díky tomu můžete vytvořit přehledný archiv a vyhledávat materiály podle kontextu. Odkazy na soubory připojíte k pojmům (tématům), kterých se týkají, a kdykoliv pak takový pojem přidáte do mapy, načtou se s ním i připojené odkazy. Zároveň s tím se samozřejmě načtou i související pojmy a s nimi i související soubory.
Rozmýšlení obsahu či návrhu
Příprava rozsáhlejšího psaného textu: Studenti si nejdříve pomocí ContextMinds připraví pomocí klíčových pojmů a vztahů strukturu plánovaného textu, ujasní si celý koncept a zjistí případné přesahy a křížové vztahy. Už v této fázi tak mohou odhalit případné problémy i chybějící pojmy, na které by jinak zapomněli. Běžně se tato metoda používá při psaní diplomových prací, disertací i vědeckých děl, scénářů i románů. Jestliže se jedná o větší dílo, bude pro něj potřeba vytvořit více map pokrývajících jednotlivé části a také různé varianty návrhu. Při postupném rozmýšlení struktury v jednotlivých mapách bude nápověda souvisejících pojmů velkým pomocníkem, neboť připomene související myšlenky a urychlí opakované vytváření různých návrhů.
Brainstorming: Učitel může aktivizovat studenty pomocí brainstormingu. Nastolí otázku či problém a umístí první pojem na mapu. Studenti pak navrhují další související pojmy a navrhují jejich propojení. Může se při tom s výhodou využít nápovědy souvisejících pojmů. Brainstorming je pak svižný a studenti mohou objevit nové souvislosti. Tuto metodu s nápovědou používají i firemní a vědecké týmy.
Příprava kurikula včetně přesahů do jiných oborů: Kurikulum připravené pomocí pojmových map ContextMinds ukáže okamžitý přehled nejenom vlastních témat, ale i přesah do jiných předmětů. Navíc k pojmům můžeme připojovat soubory, a tak vytvořit kompletní materiál kurikula a zdrojů pro výuku. Díky tomu, že si ContextMinds všechny pojmy, jejich propojení a připojené soubory ze všech map pamatuje a napovídá, můžeme z kurikula rychle tvořit přípravu na hodinu a rovněž studenti budou moci těchto uložených souvislostí využít při vlastní tvorbě map.
Příprava projektu: Studenti připraví projekt pomocí ContextMinds a hned vidí souvislosti projektu s jejich běžnou výukou i znalostmi. Pomocí ContextMinds mohou i mapovat postupné plnění projektu.
