Jak rozvíjet čtenářskou gramotnost pomocí pojmových map

Na webu rvp.cz najdeme sérii článků Metodická doporučení pro rozvíjení čtenářské gramotnosti (https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/14941/metodicka-doporuceni-pro-rozvijeni-ctenarske-gramotnosti.html/). Autoři článků přímo vybízí, aby se při porozumění textu určovala klíčová slova a používaly myšlenkové/pojmové mapy. Popíšeme tedy, jakým způsobem můžeme pojmové mapy využít ke zlepšení čtenářské gramotnosti, ke zlepšení pochopení psaného textu.

My se budeme věnovat rozvíjení těchto tří složek čtenářské gramotnosti:
Doslovné porozumění textu – čtenářská gramotnost staví na dovednosti dekódovat psané texty a se zapojením dosavadních znalostí a zkušeností budovat porozumění na doslovné úrovni. K rozvíjení dovedností čtení s porozuměním je dobře volit vhodné metody práce (například klíčová slova, myšlenková mapa, debata s autorem aj.)
Vysuzování z textu – čtenářsky gramotný člověk musí umět vyvozovat z přečteného závěry a texty posuzovat (kriticky hodnotit) z různých hledisek včetně sledování autorových záměrů. Žák při takové činnosti vysuzuje z textu souvislosti, které text přímo neobsahuje, srovnává text s jinými a vyvozuje závěry – soudy.
Sdílení – čtenářsky gramotný člověk je připraven své prožitky, porozumívání a pochopení sdílet s dalšími čtenáři. Své pochopení textu porovnává s jeho společensky sdílenými interpretacemi, všímá si shod a přemýšlí o rozdílech.

Vybereme si ucelený text – začneme s objemem 1-2 strany. Přečteme si úvod a závěr a následně celý text, a přitom si vyznačíme klíčová slova. Určíme hlavní téma textu například i podle nadpisu, úvodu a závěru. Založíme novou mapu v aplikaci app.ContextMinds.com a jako první pojem zvolíme hlavní téma textu. Přidáme další pojmy, které jsme vybrali jako klíčová slova, a hierarchicky je pospojujeme do pojmové mapy. Pro označení vztahů mezi pojmy volíme preferenčně slova použitá v textu. Ve vytvořené pojmové mapě najdeme pojmy, které už známe a uvědomíme si jejich vztah k novým pojmům. Uvědomíme si i nové vztahy mezi známými pojmy. Pokusíme se najít i případné křížové vztahy tj. vztahy, které jdou napříč hierarchickou strukturou. Tím si nové pojmy a nové vztahy můžeme navázat k tomu, co už známe a tím si je víc upevnit v paměti.

Struktura mapy odpovídá struktuře našich vědomostí a znalostí, proto nám mapa pomáhá pochopit sdělení uložené v textu, toto sdělení si zapamatovat a začlenit ho do struktury našich stávajících znalostí. V mapě se na rozdíl od textu můžeme pohybovat nelineárně, a tak rychle nacházet potřebné pojmy a vztahy. Pojmová mapa je ideální prostředek nejenom pro poznámky z knížky, ale i z přednášky a porady.  

Vytvořenou mapu pak kriticky posoudíme. Popíšeme hlavní myšlenky a závěry. Pokusíme se najít i vztahy a závěry, které originální text neobsahuje. Můžeme doplnit nové pojmy, které mají vztah k zaznamenaným pojmům a můžeme vyznačit nové křížové vztahy, které v textu nebyly popsány. Obsah textu tak lépe pochopíme. Při hledání nových pojmů a vztahů můžeme využít hlavní funkci aplikace ContextMinds, což je kontextová nápověda a automatické doplňování vztahů.

Ve škole je optimální dělat první čtení a mapu kolektivně, vybízet žáky, aby určovali klíčová slova, hlavní téma a následně vztahy mezi nimi. Posléze můžeme zadat úkol menším skupinkám – dvojicím nebo trojicím. Pak zadat samostatnou práci, nebo domácí úkol, při kterém si každý žák může určit vlastní tempo.

Můžeme využít mapy od různých studentů nebo skupinek pro porovnání jejich komplexnosti i pro porovnání, kdo jaké pojmy a vztahy doplnil navíc a našel je ve fázi kritického posuzování textu a hledání nových závěrů.

Jednotliví studenti můžou podle mapy svými slovy popsat obsah přečteného textu, případně mohou použít svoji mapu jako pomůcku při zkoušení. Strukturovaný obrázek jim pomůže rychle se orientovat v tématu a dobře popsat obsah dokumentu. Osvědčilo se i nechat při písemce pojmovou mapu o testované látce promítnutou na tabuli.

Příklad krátkého textu, vyznačení klíčových slov, jejich vložení do aplikace, propojení pomocí vztahů, následné doplnění doplňujících pojmů a křížových vztahů najdete v připojeném dokumentu níže.

Postupně můžeme objem mapovaného textu zvyšovat, až nakonec budeme schopni udělat mapu i pro celou knížku. Uvědomíme si při tom hlavní cíl, sdělení knížky a často budeme schopni její obsah sdělit pomocí několika pojmů a vztahů. Takový příklad můžete vidět na přiložené mapě knihy 7 návyků skutečně efektivních lidí (ISBN 978-80-7261-156-0), kterou napsal Stephen Covey, americký odborník na rozvoj osobnosti, vedení lidí a motivaci. Originál mapy najdete zde:https://app.contextminds.com/?m=QJmen.

Benefity zvyšování čtenářské gramotnosti pomocí pojmových map ContextMinds:
– žáci se naučí hledat klíčová slova a hlavní téma, a pochopí proč
– žáci aktivně přistupují k textu a zapojují své stávající znalosti
– zvýší se míra pochopení textu
– vizualizace textu zapojuje do procesu pravou hemisféru
– pojmová mapa zobrazuje strukturu textu a umožňuje nelineární čtení
– vytvořená mapa je skvělou pomůckou pro rychlé opakování před zkouškou-testem
– pro žáky s ADHD, dyslexií apod. umožňuje mapa kompenzaci nedostatku
– mapy nevyžadují instalaci software, jsou k dispozici na cloudu a moho se jednoduše sdílet
– pojmové mapy ContextMinds umožňují kolaborativní i týmovou práci
– práce s mapami aktivizuje žáky a zapojuje pravou hemisféru

Pozn.: Níže najdete příklad mapování krátkého textu podle popisu-návodu v tomto článku.

Příklad mapování krátkého textu
 
Oxid uhličitý (úryvek z učebnice Pavlík J., Základy biologie, učebnice pro střední školy)
Obsah CO2 ve vzduchu je mnohem nižší, než obsah kyslíku, pohybuje se v různých oblastech na Zemi v rozmezí 0,03 – 0,04 %, tj. 300 – 400 ppm (part per milion = díl z milionu).
 
Zdroje CO2 podle významnosti:
• spalování uhlíkatých látek,
• dýchání organismů (včetně rostlin),
• kvašení.
 
Ztráty CO2:
• rostliny jej spotřebovávají při fotosyntéze,
• rozpouští se ve vodě a je fixován ve formě uhličitanů.
 
Oxid uhličitý absorbuje dlouhovlnné – infračervené záření, tedy záření tepelné a tím
zadržuje teplo ve vzdušném obalu Země. Vzrůst koncentrace CO2 nadměrným spalováním fosilních paliv proto hrozí vznikem skleníkového efektu v souvislosti s oteplením atmosféry Země. To by mělo za následek tání antarktických i arktických ledovců, tím by stoupla hladina světového oceánu a značná část dnešní pevniny by zmizela pod hladinou moře. Modely ukazují, že k oteplení atmosféry Země o 2°C by vedla koncentrace CO2 = 600 ppm. Ovšem Země má své regulační mechanismy, které by výsledný efekt mohly korigovat. Zvýšená koncentrace CO2 ve vzduchu vede k růstu intenzity fotosyntézy (odstraňování CO2). Vzestup teploty by zvýšil odpařování vody z oceánů a vodní pára by zvýšila albedo Země (podíl záření odraženého ku dopadajícímu). Tím by poklesl příliv slunečního záření a proces oteplování by se zbrzdil. Vzrůst teploty oceánů nad 12°C však brání promíchávání vody ze spodních vrstev, vrchní vrstva není obohacována o živiny a řasy v ní hynou. Tím klesá množství CO2 fixovaného v oceánech.
Patrně hlavním „skleníkovým plynem“ není CO2, ale methan, CH4, který absorbuje také IČ záření, ale není z atmosféry snadno odstraňován.
 
Značení:klíčová slova – bold – zvýrazněné písmo.