Tvorba pojmových map není nijak složitá. Stačí se řídit jen 7 základními body k tomu, abychom vytvořili přehlednou pojmovou mapu. Mezi tyto body patří:
1. Volba tématu
Prvním důležitým bodem je volba vhodného tématu, kterému se chceme věnovat. Pokud připravujeme pojmové mapy pro studenty, je třeba mít na paměti, jaké jsou jejich předchozí znalosti.
Pojmové mapy nejsou nijak omezené svým rozpětím. Vzhledem k tomu, že se na sebe mohou napojovat další pojmy a celá mapa se při neuváženém množství pojmů stane rychle nepřehlednou, je dobré si nejprve položit otázku k tématu, na kterou by nám měla mapa odpovědět.
2. Přidání pojmů
Pojmové mapy můžeme vytvářet jednoduše tužkou na papíře, i když rychle zjistíme, že je lepší si vzít na pomoc počítač nebo tablet a vhodný program.
Po zvolení vhodného tématu si vypíšeme klíčová slova (pojmy) z vybraných materiálů. Jsou to termíny, osoby, místa atd., která budeme potřebovat zmínit k zodpovězení naší otázky. Pro přehlednost se doporučuje maximálně 25 pojmů na jednu mapu.
3. Doplnění známých pojmů
Dále je třeba mít na paměti, že pokud chceme vytvořit kvalitní pojmovou mapu, je dobré přidat několik klíčových pojmů, pomocí kterých budeme moci propojit nové informace, s těmi, co už známe. Tak se podpoří metoda smysluplného učení. Zapamatování bude tímto snazší.
4. Rozmístění pojmů na mapě
Jakmile vybereme vhodné pojmy, tak dalším bodem bude jejich správné rozmístění na pojmové mapě. Postupovat budeme v tomto případě hierarchicky, ačkoliv u pojmových map existují i další možnosti rozložení pojmů. Nejprve na horní část doprostřed umístíme bublinu s názvem hlavního tématu a následně pod něj začneme rozmisťovat jednotlivé pojmy. Abstraktní a obecné termíny uvádíme výše, naopak konkrétní příklady slouží k doplnění informací a jsou zařazeny na mapě níže.
5. Přidání vztahů
K propojení pojmů s hlavním tématem používáme vztahy. Na mapě je vyznačíme pomocí spojovacích čar (spojnic). Doprostřed spojnice vypíšeme, o jaký vztah se jedná, aby se tak ujasnil význam propojených pojmů. Na konci každé spojnice se nachází šipka, která určuje směr čtení. Obecně se doporučuje dodržovat jeden směr čtení, konkrétně tedy shora dolů a zleva doprava, abychom mohli mapu číst tak, jak jsme zvyklí.
6. Doplnění křížových propojení
Křížová propojení (cross-links) slouží k vzájemnému propojení pojmů z odlišných ramen. Doplňují do mapy další důležité souvislosti mezi jednotlivými pojmy a prohlubují naše znalosti z vybraného tématu.
7. Revize pojmové mapy
Výslednou mapu je dobré znovu projít a zkontrolovat všechny její části. Popřípadě odstranit přebytečné pojmy a vztahy, které nejsou pro vybrané téma potřebné. Na konci bychom měli mít dobře připravenou mapu, pomocí které si můžeme během pár minut kdykoliv zopakovat všechny potřebné informace z hodiny bez potřeby dohledávání dalších informací v učebnicích a sešitech.
Dobře vytvořená pojmová mapa by měla obsahovat především pravdivá tvrzení. Zároveň by měla být složená z několika ramen s více úrovněmi a doplněná vhodnými příklady. Také je třeba pamatovat na křížová propojení, která sjednotí celou mapu.
Příklady pojmových map byly vytvořené v online zdarma dostupném programu ContextMinds.
Zdroj
Killian, Shaun. How to Make a Concept Map Easily – with Examples. Evidence-Based Teaching (online), 2019. Dostupné z: https://www.evidencebasedteaching.org.au/concept-mapping-complete-guide/.
Příručka ContextMinds: https://cminds.me/prirucka.