Pojmové mapování funguje na principu smysluplného učení, které popsal v 60. letech americký pedagogický psycholog David Ausubel. Hlavní myšlenkou jeho teorie je, že učení probíhá zařazováním nových konceptů a tvrzení mezi ty, které již známe a máme uložené v propojených strukturách naší paměti. Díky tomu se usnadňuje proces zapamatování.
Opakem smysluplného učení je podle Davida Ausubela učení se nazpaměť neboli memorování. Vyznačuje se opakováním nesouvisejících pojmů. Zapamatování je tak pouze krátkodobé a přináší jen mělké poznání bez schopnosti chápat souvislosti. Smysluplné učení je nadřazené memorování, protože již vyžaduje práci s informacemi uloženými v naší paměti. Ve většině situací se ukazuje jako efektivnější, protože studenti jsou schopni si takto osvojenou látku snáze vybavit, a především se ji naučit chápat v daném kontextu. Tento styl učení se uplatňuje jak ve školách, od základních po vysoké, tak i ve firmách, při školení zaměstnanců., V obou případech je totiž potřeba, aby studenti dobře rozuměli danému tématu a byli schopní jej v praxi správně použít.
Jak připravit materiály pro smysluplné učení
K dosažení smysluplného učení je třeba přizpůsobit učební materiál úrovni studentů. Tedy pro studenty ze základní školy připravíme jinak koncipovanou mapu než pro studenty na vysoké škole. Z tohoto důvodu je třeba mít na paměti, jaké mají žáci předchozí znalosti probírané látky a podle toho vybrat vhodné téma spolu s podklady ke tvorbě pojmové mapy.
Další důležitý předpoklad je založen na tom, aby se student chtěl učit smysluplně. Učitel má možnost ovlivnit tuto část především způsobem vysvětlování nově probírané látky a motivací studentů, aby sami měli zájem dozvědět se více o daném tématu. Následně je také důležité, jakým způsobem proběhne zkoušení. Pokud si učitel zvolí způsob testu založený jen na jednoduchých krátkých odpovědích, navádí tím studenty k pouhému memorování. Je proto důležité, aby se pedagog snažil vytvořit během testu otázky, které by vedly studenty k hlubšímu zamyšlení nad tématem.
Ideálním řešením pro zefektivnění smysluplného učení je proto zapojení pojmových map do výuky. Ty byly vytvořeny v rámci zkoumání psychologie učení dětí v 70. letech na Cornellově Univerzitě v USA, kdy se jejich autor Joseph D. Novak snažil najít pomůcku vhodnou na podporu teorie smysluplného učení. Na rozdíl od myšlenkových map totiž umožňují v jediném schématu znázornit všechny důležité vztahy mezi danými pojmy. Studenti tak díky dobře vytvořeným pojmovým mapám mohou snáze pochopit, jak spolu pojmy vzájemně souvisejí a propojit si je se svými předchozími znalostmi.
Příklady pojmových map byly vytvořené v online zdarma dostupném programu ContextMinds.
Zdroje:
Ausubel, David. The psychology of meaningful verbal learning. Grune & Stratton, 1963.
Novak, Joseph. Meaningful learning: The essential factor for conceptual change in limited or inappropriate propositional hierarchies leading to empowerment of learners. Sci. Ed., 2002, 86: 548-571. doi:10.1002/sce.10032.
Vaňková, Petra. Pojmové mapy ve vzdělání [online]. Nakladatelství Karolinum, 2014. ISBN 978-80-7290-650-5. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/331096953_Pojmove_mapy_ve_vzdelavani.