Pojmové mapy byly vytvořené v 70. letech 20. století v rámci projektu podpory učení přírodovědných předmětů na Cornellově univerzitě. Od té doby se začaly postupně uplatňovat na amerických školách a časem se jejich popularita rozšířila i do zahraničí.
V České republice se pojmové mapy dostávají do povědomí veřejnosti teprve velmi pozvolna. Často totiž bývají zaměňovány za známější myšlenkové mapy, které se uplatňují již řadu let ve výuce a dočkaly se také podrobných rozborů v několika publikacích.
V roce 2005 vychází příručka od profesora Tomáše Janíka, která se zaměřuje na pedagogické znalosti učitele. Autor publikace se v části věnované metodám diagnostikování znalostí věnuje rozboru pojmových map spolu s jejich použitím a ukázkami.
Na Pedagogické fakultě UK byl v roce 2008/2009 otevřen předmět Autorita ve výchově, kde z jednou z používaných metod bylo pojmové mapování. Díky tomu se dalo lépe strukturovat vybrané učivo. Podle studie, která byla následně sepsána, měli účastníci s prvními mapami problémy. Kromě nesprávných formulací, jim chybělo vyznačení orientované spojnice. Ty jsou pro pojmové mapy důležité, protože určují vazbu mezi pojmy a směr čtení. Po dalším čase nicméně došlo ke zlepšení. Ze studie tak vyplývá, že pojmové mapy je potřeba postupně procvičovat, aby bylo možné dojít k dobrým výsledkům.
Z dalších studií, které jsou zaměřené na zkoumání pojmového mapování, doporučujeme Pojmové mapy ve vzdělání. Zde jsou detailně popsány základní znaky pojmových map a způsoby použití ve vyučování. V novějších pracích se také zkoumá uplatnění pojmových mapy na základních a vysokých školách. Metoda pojmového mapování se tak ukazuje jako přínosný didaktický prostředek ve výuce.
Tvorbu pojmových map také usnadňuje množství moderních počítačových programů, kde je tvorba pojmové mapy poměrně jednoduchou, a především rychlou záležitostí. Například projekt ContextMinds je první český online program k vytváření pojmových a myšlenkových map. Program není nutné stahovat a funguje zcela zdarma. Vyzkoušet ho můžete přes následující odkaz: app.contextminds.com .
Povědomí o pojmových mapách tak postupně narůstá, především díky tomu, že se ukazuje jejich velký potenciál pro školní prostředí. Můžeme tak doufat, že během několika následujících let se stanou běžnou součástí výuky společně s myšlenkovými mapami. Pojmové mapy samozřejmě mají více využití, ale těm se budeme věnovat v jiném článku.
Zdroje:
Bendl Stanislav, Voňková Hana. Využití pojmových map ve výuce pedagogiky. Pedagogická orientace [online] . Roč. 20, č. 1. s. 16-38. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2010/pedor_10_1_vyuzitipojmovychmap_bendlvonkova.pdf.
Janík, Tomáš. Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido, 2005. Pedagogický výzkum v teorii a praxi. ISBN 80-7315-080-8.
Vaňková, Petra. Didaktické aspekty pojmového mapování na základní škole. Praha, 2016. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra informačních technologií a technické výchovy. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/75381.
Vaňková, Petra. Pojmové mapy ve vzdělání. Nakladatelství Karolinum, 2014. ISBN 978-80-7290-650-5.
Zůnová, Tereza. Pojmové mapy a jejich využití v učení vysokoškolských studentů. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra pedagogiky. Vedoucí práce Kasíková, Hana.