Pokud používáte techniky k vizualizaci vašich znalostí a myšlenek, pravděpodobně jste se již setkali s termíny pojmová a myšlenková mapa. Existují mezi nimi nějaké rozdíly a nebo se jedná jen o podobný název stejné metody? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v následujícím textu.
Jako první rozdíl bychom mohli uvést odlišný původ. Myšlenkové mapy byly definované v 60. letech 20. století anglickým psychologem Tony Buzanem. Pojmové mapy naopak vznikají o zhruba deset let později v rámci vědeckého výzkumu, který probíhal na Cornellově univerzitě v USA a byl vedený profesorem Josephem D. Novakem.
Další rozdíl spočívá v odlišné kompozici obou map. Myšlenkové mapy mají hlavní téma umístěné uprostřed. Další myšlenka, která rozvíjí vybrané téma, se zapisuje do pravého horního rohu a propojí se linkou. Následně se pokračuje ve směru hodinových ručiček a postupně se doplňují další ramena s klíčovými slovy. Pro myšlenkové mapy je charakteristické používání obrázků a barev. Z toho důvodu jsou ideální pro rozvoj kreativity.
Pojmové mapy nemají, na rozdíl od těch myšlenkových, přesně vymezené umístění hlavního tématu a ostatních konceptů. Ten, kdo si tak mapu tvoří, ji může zcela přizpůsobit sám sobě. I přesto je možné vypozorovat opakující se rozmístění pojmů a hlavního tématu. Pojmové mapy tak můžeme rozdělit na hierarchické, lineární, cyklické, pavoukové nebo systematické. Více o těchto mapách se můžete dočíst v článku Druhy pojmových map. Barva pro pojmovou mapu není tak zásadní, ale může se použít pro lepší vizuální rozlišení jednotlivých pojmů.
Ukázka pavoukové pojmové mapy 
Ukázka cyklické pojmové mapy 
Ukázka hierarchické pojmové mapy
Pojmové mapy navíc používají vztahy, které se umísťují na šipky propojující jednotlivá slova. Vztahy tak slouží k definování pojmů mezi s sebou. Šipky zároveň určují směr čtení. Myšlenkové mapy vztahy nepoužívají a přímo propojují hlavní termín s klíčovými slovy.
Liší se také cíl pojmových a myšlenkových map. Pojmové se hodí k analýze znalostí. Velmi dobře se na nich dají znázornit souvislosti, pomocí tzv. křížových propojení (cross-link). Ta spojují pojmy umístěné na odlišných ramenech. Myšlenkové mapy jsou zase ideální pro podporu asociací a rozvíjení vlastních myšlenek.
Jak můžeme vidět, pojmové a myšlenkové mapy se nedají mezi sebou zaměňovat, protože se liší svou kompozicí i funkcemi. Jakou z těchto metod si zvolíme, už záleží jen čistě na nás a našich vlastních preferencích. Každopádně je dobré vědět, že existují tyto dva praktické způsoby znázornění znalostí a myšlenek, které můžeme uplatnit během našich každodenních aktivit. Obě techniky se ovšem dají použít při zpracování jednoho tématu. Jak můžeme vidět u příkladového obrázku myšlenkové a pojmové mapy na motivaci pro studium španělštiny. Nejprve vytvoříme myšlenkovou mapu, kam zakreslíme libovolné myšlenky a nápady. Následně podle myšlenkové mapy zpracujeme pojmovou mapu, která bude obsahovat přímo konkrétní body realizace vybraného tématu. Tak vzájemně propojíme výhody myšlenkového a pojmového mapování.
Příklady pojmových a myšlenkových map byly vytvořené v online zdarma dostupném programu ContextMinds.
Zdroje:
Chen, Caterina. Mapa conceptual y mapa mental. Diferenciador. 2006. Dostupné z: https://www.diferenciador.com/diferencia-entre-mapa-conceptual-y-mapa-mental/.
Černý, Michal. Jak učit sám sebe: s myšlenkovými mapami, kreativními technikami a online nástroji. Brno: BizBooks, 2016. ISBN 978-80-265-0519-8.
Eppler, Martin. A Comparison between Concept Maps, Mind Maps, Conceptual Diagrams, and Visual Metaphors as Complementary Tools for Knowledge Construction and Sharing. Information Visualization. 2016, č. 5, s. 202–210. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/46766378_A_Comparison_between_Concept_Maps_Mind_Maps_Conceptual_Diagrams_and_Visual_Metaphors_as_Complementary_Tools_for_Knowledge_Construction_and_Sharing.
Frey, Chuck. Concept maps vs. mind maps. The mindmapping software blog. 2016. Dostupné z: https://mindmappingsoftwareblog.com/concept-maps-vs-mind-maps/.